sobota 30. ledna 2016

Prostě obyčejnej hajzl..

Mam snad někde na čele nálepku "Pokusný králík, využijte jak je libo"?
Sakra už ho nechci v životě vidět.. To, že jsem se za celou noc stokrát vzbudila strachy a nervozitou a přemýšlela, co je teda špatně a co mu kdo řekl.. Jestli se někde dozvěděl něco o mojí orientaci či co.. To je takto jediný, co bych mu odpustila.. (Mimochodem ono to nebude tak horký, s těma holkama to bude složitější..)
Jenže on je to jen obyčejnej nadrženej hajzl! Už ho nechci ani vidět.. Kašlu na ty hezký tři dny, kdy jsem z něj tak šílela.. Kašlu na to všechno.. A neskutečně moc mě to štve..
Vyčítám si tu, že jsem asi divná nebo frigidní.. Nejsem si jistá, nevím co jsem.. Já už nevim absolutně nic.. A teprve teď absolutně ničemu nerozumim..
Vypadám já snad jako nějaká holka, se kterou se prostě kluci můžou rovnou vypat?
Do háje! To si musim na čelo nalepit "Jsem panna", abych pochopili, že takhle rychle to všechno nepujde?!
Nenávidim ho, hajzl jeden..
"Aspoň víme, co chceš.."
Ty kreténe, ty nemáš ani páru o tom, co chci.. Protože tohle nechci!
Proč kluci vypadaj jako slušňáci.. A pak to takhle celý poserou? Proč prostě? Proč nemůže všechno jít pomalejc? Proč se se mnou musej hned chtít vyspat?!
Já jsem panna ty kreténe!
Jasně, že to všechno neomlouvá.. Ale tak asi logicky se s někym hned nevyspim.. Sakra..
Nenávidim ho..
Připadám si špinavá.. Špatná.. A všechno mě bolí.. Uplně všechno..
Mimochodem, měla jsi pravdu.. Neni takovej slušňák, jak vypadá.. Nebo jak podle mě vypadá.. Já se v klukách prostě nevyznám..
Zas takovej výkřik do prázdna..


středa 27. ledna 2016

Šílená nálada a "stará Kája"

Pro začátek bych jen chtěla říct, že všechno co řeknete, může být použito proti vám..
No a pak bych taky chtěla říct, že jsem tohle psala na začátek každýho zápisu do každýho sešitu, kterej jsem dneska měla v ruce :D
Ne, nevim co to zas vymejšlim :D
Znáte takovou tu náladu, kdy..
přijdete domů a s radostí uděláte úkol na ten šílenej předmět, což je němina?
posloucháte naprosto jiný písničky, než kdykoli jindy?
písničky, které v duchu stále přezdíváte pozitivní hudba?
tancujete ("tancujete") na jakoukoli hudbu, kterou slyšíte a představujete si, že kdesi v dálce stojí zrovna ten konkrétní člověk a kouká vám do okna a vy chcete vypadat strašně hezky?
zpíváte všechny ty pofidérné písničky a neskutečně to prožíváte?
Ne? Tak vás nějak nechápu.. Já tohle dělám.. Už od rána :D
Kdosi mi dneska řekl, po té, co si všiml bílé mašličky v mých vlasech, že se nám zase vrací ta stará Kája (to jakože já) :D Nikdy mě nenapadlo, že jsem si dřív tolik něco dělala s vlasama.. A že když jsem přestala, mohl to někdo brát jako nějakou změnu.. Ale to že jsem přestala svý vlasy řešit a že jsem začala nosit neslušnější oblečení (podle mě prostě jo.. prostě černá, šedá.. krátký košilový šaty, že :D), je fakt..  Ale v podstatě jo, dřív jsem byla jiná.. Ale kdo ne?
Miluju dny, který jsou jednoduše skvělý.. A kdy vám náladu nikdo nedokáže zkazit.. Popravdě, trošinku přestávám věřit svému přesvědčení, že dva dobrý dny za sebou nikdy nebudou.. Že se to někde musí kompenzovat.. Dnešek byl třetí úžasnej den, takže fuck it! :D :3
A protože už se tři dny docela dost směju (sakra proč furt všichni řešej, že se směju, jsem snad nějakej mračoun? :D), zazněla dneska věta o staré Káje dvakrát..
Proč mi to přijde sladký?
Takovej narcis..
Muj jedinej problém je, že ve špatný náladě sem píšu jen útržky,který nikdo, mimo mě, nepochopí.. A nechci to vysvětlovat, protože jsou to věci, co mě buď štvou a nebo do nich nikomu zase tak moc neni, abych je dovysvětlila..
No a v dobrý náladě šílim a píšu blosti.. Který v podstatě taky nedávaj smysl nikomu jinýmu, mimo mě :D
Je to marný..
Možná, že kdybych to nepsala tolik jako deník, někdo by si to četl.. But who cares :D
Takže vám sem dám akorát jednu z oněch pofidérných písniček (neurážim je, jen jsou pro mě netypický) a asi to radši zabalim..

PS: Ten pocit, když se bojíte, že tři dny bez tý školy nevydržíte.. Jasně, "školy".. Všechny dneska prudim kecama o tom, že jsem ho zase viděláááááá :D (s tebou je to marný, holka)
PPS: Jo a další muj problém je, že jsem při takhle dobrejch náladách naprosto šílená a nevyzpytatelná :D
PPPS: Zamilovaný holky dělaj šílený věci.. Jak jsem kdysi prohlašovala..
PPPPS: A jo, měla jsem nějakou kreativnější chvilku a potřebu předělat to tu :D



sobota 23. ledna 2016

Zapomenutý kluk a obrázek roku

Ulila jsem se ze školy (no ty jsi ale rebel -.-).. Důvod naprosto jednoduchý - nechtěla jsem nikoho z těch lidí vidět :D A vzhledem k tomu, že jsem jako šílenej šprt, či co, chyběla za celej ten půlrok jen dvě hodiny.. Tak mi to už asi nějak začínalo lízt na mozek.. Všeho moc škodí.. :D A ten jeden den mi prospěl, jeden by tomu nevěřil..
Založila jsem si Vinted a celé dopoledne strávila focením a ořezáváním fotek oblečení..
Rozčesala jsem si dready..Úplně všechny.. Ale sakra :D Nikdy nikomu nebudu schopná vysvětlit důvod.. Prostě to vždycky po čase udělám.. A je to fajn.. Mam neskutečně dlouhý vlasy :3 :D A teď mi to tak vyhovuje.. Zajímalo by mě, jak dlouho mi to zase vydrží :D O:)
Dívala jsem se na TheMadKyo.. Nějak jsem hrozně moc přemýšlela.. O všem, absolutně o všem..A došla jsem k závěru, že..
Snažit se zapomínat a být naštvaná je zaprvý blbost.. A zadruhý stejně naprosto zbytečný.. Nerozumim tomu, ale když jsem si tohle uvědomila, strašně moc se mi ulevilo.. Když jsem si řekla, že to prostě je jak to je.. A že to zase jednou bude dobrý, jen se občas nějaká ta pauza hodí.. A že je to takhle správně.. A že už vlastně nejsem naštvaná.. Bejt naštvaná a snažit se bejt naštvaná.. Oboje je vyčerpávající..
Každopádně je mi z nevysvětlitelných důvodů po tomhle zjištění mnohem líp..
Zase jsem se asi třikrát podívala na Muže, kteří nenávidí ženy.. Já prostě když najdu nějakej film, co se mi líbí, tak se na něj potom vždycky koukám pořád dokola :D
Začala jsem si taky háčkovat rukavice.. Protože jsem na oblečení strašně náročná a nikde neseženu to, co bych chtěla.. Asi mam nějaký divný představy a přání, co se oblečení a doplňků týče..
A v sobotu..
Byla jsem nadšená, že jsem po dvou dnech, co ten Vinted mám, prodala první věc :3 :D
A taky jsem byla nadšená z toho, že mi kamarádka už asi po desáté trpělivě pomáhá hledat jeden most.. Jsem mostofyl, nebo co? Pořád hledám nějaký mosty.. Nejsem si jistá, co na tom jako vidim :D
Taky jsem hledala mámě fotky z tanečních.. Takže jsem projela všechny starý fotky, který v tom foťáku mam.. A při prohlížení těch z tanečních mi došlo, že jsem vlastně úplně zapomněla na "tu věc s věnečkovym klukem" :D A došlo mi, že o něm jsem vlastně nikdy nemluvila.. Možná proto, že taneční jsou zakázané téma.. To se někdy musí napravit..
Každopádně, dnešek byl moc fajn (kompenzuje se tim ten budoucí hroznej zítřek).. Takhle zmrzlý vlasy jsem ještě nikdy neměla.. A i přesto jsem se mu líbila.. Rebel :D
(Bože sklapni už s panikou a rebelstvím! -.-)
Geniální písnička
A tohle je obrázek roku (Už v lednu.. Jo..), neskutečně se mi to líbí :O :3
Je z Instagramu jedný holčiny.
Jana Brike
(Jsem nějak přehnaně aktivní)

čtvrtek 21. ledna 2016

Naprosto ničemu už nerozumím..

Poslední dobou se mi nějak zalíbily severské detektivky, hlavně v podobě filmu.. Jsou dostatečně brutální a právě proto se mi líbí.. Viděla jsem Lovce hlav od Nesbøho, Zabijáky a trilogii Milenium.. Líbily se mi všechny tři díly, ale snad nejvíce mne zaujal první - Muži, kteří nenávidí ženy.. Oblíbila jsem si hlavní hrdinku Lisbeth.. Po dlouhé době jsem prostě viděla film, který opravdu stál za to.. A až přečtu tu spoustu knížek od Vánoc, přečtu si i tohle..
Nevím, jestli se opravdu tak málo směju, nepřijde mi.. Ale kdosi mi zase dnes hodněkrát řekl, že mám nějakou dobrou náladu.. Můj problém je ten (i když v tomhle případě spíš výhoda), že mi s náladou dokáže pohnout i holka, co mě požádá o půjčení kalkulačky.. Ale tohle je samozřejmě složitější..
Taky jsem přišla na to, že k sobě potřebuju někoho, kdo by hrál moji hru.. Protože já už ničí hru hrát nechci.. Jedině svou..
A taky na to, že mě jeden člověk dokáže během minuty vyděsit, rozbrečet, rozveselit a naštvat.. Sakra jak je tohle možný.. Některým věcem vážně nerozumím..A asi nikdy rozumět nebudu.. A možná vlastně ani nechci..

Jediný co chci, je naučit se zapomínat na lidi, který už za vzpomínky nestojej..
Amen..

pondělí 18. ledna 2016

Posedlost angličtinou?

Zapálila jsem si vonné svíčky, pustila písničky, okenní parapet vystlala dekou a polštáři, na stoleček tvořený dvěma německými slovníky postavila otevřenou jahodovou přesnídávku, zhasla.. A začala jsem psát..
Už si dva týdny nepíšu deník.. Většinou mám ve zvyku si to pak všechno, alespoň zkráceně, dopisovat.. Ale teď mě to prostě nebaví a nějak to dopisovat nehodlám..
Začala jsem si psát cosi jako anglickej deník.. Připadám si jako Charlie z The perks of being a wallflower.. Teď to čtu.. A připadám si jako on, když do toho deníku píšu věci a pak si je po sobě čtu.. Svým způsobem mě ovlivňuje jeho styl vypravování, popisování věcí.. Jeho angličtina.. A hrozně mě to baví, popisovat zdánlivě nezajímavé situace anglicky..
Celkově se mi teď zalíbila angličtina.. (A přiznejme si to.. Která z holek kdy neměla slabost pro našeho angličtináře, hm?) Angličtinář se mě zeptal, zda teď čtu jenom anglické knížky, zda ta angličtina na mě není moc těžká a popřál mi hezký den.. Cítila jsem se.. Ale do pekla, prostě jsem byla z našeho rozhovoru hrozně nadšená a asi jsem se zamilovala do angličtiny..

Nesnáším dny, kdy ráno přemýšlím, jestli má cenu do té školy vůbec chodit.. Kdy mám náladu na nic.. A kdy se mi pak během dne neskutečně zlepší, večer se cítím strašně hezky.. Těším se a doufám, že druhý den bude taky takový.. Ale problém je v tom, že jsem ještě dva po sobě jdoucí hezké dny nezažila..
Ráno bylo divný, pak se mi nálada zlepšila.. Vždycky pro všechno hledám důvod, nějaké vysvětlení, snažím se ve všem najít nějakou logiku..A stejně tak se snažím hledat důvody ve změnách mých nálad.. Nálada se mi zlepšuje ve chvíli, kdy můžu provokovat já určitou osobu.. Absolutně mi nezáleží na tom, že jí je to všechno jedno a že to nevidí jako provokaci a že ji to nezajímá.. Ale když ona provokuje mě, aniž by si to uvědomovala, ona to schválně nedělá.. Tak se mi nálada horší, protože mě to všechno štve.. 
Štve mě, že se někteří lidé nemůžou spolu normálně bavit, aniž by se každý druhý týden rozhádali..
Štve mě, že někteří lidé nedokážou žít spolu ani bez sebe..
Je to jako droga..
Všichni, kdo o tom vědí něco víc, vám říkají, ať se na to vykašlete..
Žití s ní vám neskutečně ubližuje..
Žití bez ní vám ubližuje ještě víc..
Pokaždé, když si s ní něco znovu začnete, je konec víc a víc bolestivější..
Ačkoli všechny přesvědčujete, že je to v pohodě, není..
(Je to jako odvykání kouření.. Cigarety je třeba něčím nahradit.. Ji taky.. Je potřeba najít jiné věci, které vám budou dělat radost.. spolehlivější věci..)
Nedokážete si sní nic znovu nezačínat v domnění, že tentokrát to bude jiné.. Lepší..
A štve mě, že nedokážu na všechno zapomínat a přestat o tom člověku přemýšlet.. Pořád..

Zdál se mi sen.. Jeden z těch, kdy se ráno probudíte, jste šťastní.. A pak vám pomalinku dochází, že to byl sen.. A začnete brečet..
Popravdě, nikdy se mi nezdálo tolik snů o onom člověku, dokud jsem se s ním bavila.. Možná jsem na něj tolik nemyslela.. Možná..
Zajímalo by mě, zda to mají ostatní stejně..

SHE... je ona osoba
HE... je partner oné osoby
ANN.. je má kamarádka
dejme tomu..
Past.. I dont know, one hour? I felt soooo much better! When me and Ann went to the eating room, I saw HER.. SHE was talking with somebody.. And I was just jumping and  doing some kind of my "happy dance" (:D) and it was it.. We went down.. I looked away, if is SHE going down too.. But SHE didn't, I didn't see HER.. Ann told me that HE looks just.. She said weird, that he doesn't look well.. And I really understood her.. I liked HIM last year, but now.. I don't like HIM, HE doesn't look good.. I hate HIM, actually.. One reason is that HE is dating with HER.. But I hate HIM because of everything, I just hate HIM.. And the worst thing about that is the fact, that HE loves HER more than himself.. SHE said me this.. I know it's truth.. But I hate HIM.. I think it's normal to hate boyfriend of girl, that I like so much.. 
But that's not the thing, that I wanted to say :D We went down and I told Ann, that it's true, That I hate HIM, that HE is horrible.. And I started to say just "Nenávidím HO, nenávidím HO, nenávidím HO...!"  I said it many times and then I saw HER.. SHE was behind us, SHE was going down too.. And we started laughing and I've hoped that SHE didn't hear us! It would be bad, SHE will kill me :D I told Ann "Stop talking, shut up! I'll kill you, shut up! :D" But I was happy, I was laughing and I didn't care about it so much in this moment..
We went into eating room and I told Ann that I hope SHE didn't hear it.. And that SHE douesn't know, what we are talking about.. And then I saw her behind me! I started laughing and I hope, that she really doesn't know, what we are talking about :D It was weird moment.. I was frightened by HER.. But I had really good mood, I was laughing more and.. That's it :D

Víte vy co, nikdo nesmí řešit mou ájinu.. Mě sice hrozně baví psát anglicky, ale nechci vědět chyby.. Kazí mi to tu radost.. Don't care it.. Je to jen cosi na způsob pofidérnýho denku..

sobota 9. ledna 2016

DIY šílenství a narcismus

Ve starých džínách jsem našla asi tři roky staré bonbony. Kdo by řekl, že nostalgickou náladu mohou navodit i dva ovocné bonbony.. Znáte takový ten pocit, kdy se pro něco nadchnete a musíte to hned mít? Takové to, že už včera bylo pozdě.. Tak přesně takhle to bylo s těmi bonbony..
Poslední dobou jsem si s oblibou často říkávala, že je super, že mám stále ještě smysl pro humor. Po dnešku jsem to změnila na prohlášení, že jsem děsivě cynická..
Taky mě nějak moc baví riskovat. A pořád si říkám, kdy přijde ten okamžik, kdy se mi to všechno vymstí..
Od té doby, co se dívám na Elise Buch se nejen nejméně třikrát znásobil počet dreadů na mé hlavě, ale také mě docela nadchla doma vyráběná kosmetika a vyrábění vůbec. Poté, co jsem kamarádce namalovala k Vánocům obrázek, sobě obrázek do kalendáře, pomalovala květináček a vyrobila dvě krabičky na kdejaké serepetičky, jsem dnes ráno ukuchtila medový scrub na rty.. Hodlám se pokusit vyrobit koupelovou sůl a nějakou tu bombu do koupele pro kamarádku k narozeninám a sobě balzám na rty, protože prostě já a balzámy no (tyčky na pusu, jak já říkám). Koupila jsem si kokosový olej a bambucké máslo a připadám si jako naprostý profesionál (i když s hrůzou zjišťuji, že ještě existuje tolik všelijakých vychytávek za které by se dalo utrácet..). Ve výsledku jsem sice za zmíněné ingredience utratila mnohonásobně větší částku, než za nějaký slušný balzám na rty, ale to bych už nebyla já, kdybych něco nepotřebovala zkusit. A navíc kokosový olej je super na moje vlasy.. Nebo na to suché umírající cosi, co se jako vlasy snaží vypadat. Nadchl mě hlavně jeden blog a tak jsem se rozhodla svůj volný čas zabíjet nejen sledováním nekonečného krimi seriálu, ale také zkoušením té spousty receptů. Na nějaké stíny, linky a mejkapy mě zrovna neužije, ale tyčky na pusu, peelingy, krémíčky a věci na vlasy, to je jiná.
Nějak se mi, narcisticky, líbí, jaká teď jsem.. Že něco dělám, nebo jak ten pocit popsat. Že jsem svým způsobem pochopila, co od života chci a co už nikdy zažít nechci. Momentálně jsem spokojená se svou kreativní duší a svým způsobem mi nic nechybí a chvílemi jsem i šťastná. Nedokážu to popsat, jakýsi pocit spokojenosti sama se sebou. Narcistické, velice narcistické.
Tímhle článkem jsem vlastně chtěla říct jen čtyři věci:
  1. Nedívejte se na Elise, pokud jste spokojeni se svým jedním malinkým dreadíkem, který pečlivě schováváte pod vlasy a kterému nechcete přidělat dalších deset či více brášků (tedy klidně i sestřiček, abych tu někoho náhodou nediskriminovala). Pokud dread nemáte a ani to všechno okolo moc neobdivujete, buď se na ni nedívejte.. A pokud se mrknete, předpokládám, že to s vámi nic neudělá a žádný dread (ať už mužského či ženského pohlaví) si po shlédnutí několika jejich videí na hlavě stejnak nevytvoříte.
  2. Nebuďte cyničtí.
  3. Nebuďte narcisové.
  4. A podívejte se na ten blog. Ta holčina se zdá super.

pátek 1. ledna 2016

Silvestr

Jela tam s tím, že chce kouřit a pít..
Vyzvedl ji ve středu po obědě.. Nebylo jí to zrovna dvakrát příjemné, přece jenom, byl to její ex.. Plus další dvě kamarádky, samozřejmě by nejela jen s ním sama..
Půl hodiny jim trvalo, než se vůbec probojovali do chalupy.. Vytápěli to asi dvě hodiny, uvařili si polévku, jedli a kouřili k tomu vodnici.. Borůvkovou vodnici :3
Zavolali jim ti dva, ať jdou naproti pomoci s věcmi.. Celý večer vlastně jen seděli, povídali si, kouřili vodnici a neskutečně moc se nasmáli.. Hráli jakousi deskovou hru, připadali si jako banda bláznů.. A byli šťastní.. V tu chvíli si uvědomila, že nechce odjet zítra, ale že s nimi chce ještě na Silvestra zůstat, protože doma by asi zemřela pod návalem svých myšlenek.. Vypila dva panáky limetkového a hruškového Amundsena, bylo to vážně hnusný, ale pila, protože chtěla pít.. Ale moc to v sobě necítila.. Za ten první večer byly ony tři čtyřikrát kouřit.. Uvědomovala si, že to dělá i trochu z trucu, ale prostě z rebélie.. Vyzkoušela borůvkové Camelky a nic jí v ten večer nechybělo.. Večer hráli a zpívali sprosté písničky.. Byla to hrozná sranda, to by jeden neřekl.. Spát šli asi v půl třetí, přičemž ještě "přijel Karel z Prahy" (hra o střídání postelí prostě, i když za to jméno by vraždila) a debatovalo se o šavlozubých srnkách..
Druhý den se probudili asi v půl deváté, na okno jim bušil kamarád, ať ho koukají pustit dovnitř.. K snídani štrůdlíček do postele, což bylo pro ně všechny rozhodně fajn, kdo má totiž do té zimy vstávat ze spacáku.. Jen tak se flákali, kecali, hráli na kytary a zpívali.. Byli se projít, napadl sníh a krásně svítilo slunce.. Zatím smutná nebyla, věděla, že to přijde až večer.. Dělali pomazánky na chlebíčky, kouřili vodnici.. A smáli se.. Panák medoviny do čaje,dva panáky Jima Beama, přípitek šampaňským a panák Jacka Danielse, dětské šampáňo (nikomu z nich nechutnalo, nebylo to ani šáňo) a sem tam trochu černého piva.... Motala se jí hlava a moc dobře si uvědomovala, že je opilá.. Ale ona chtěla být opilá.. I když jí z toho nic nechutnalo, všechno bylo nechutně sladké.. Hráli si na rodinku a ona byla nejstarší dcera.. Nebyli opilí, takhle se chovali pořád.. A to byl důvod, proč s nimi vždycky jezdila, přišla na jiné myšlenky a cítila se naprosto v pohodě.. Pozorovali ohňostroj, prskali prskavky, hráli na kytaru.. Ležela na palandě s nohama opřenýma o vrchní postel a zpívala..
Třetí den se probudili až v půl jedenácté.. Popravdě, ještě nikdy takhle dlouho nespala.. Takže si vlastně rovnou dali oběd.. A pak už jela domů..
Byla ráda, že s nimi jela, protože doma by se asi zabila.. S nimi vždy přišla na jiné myšlenky, nebyla smutná.. A tak.. Znáte to..
Vykouřily spolu, za ty vlastně dva dny, skoro celou krabičku jejích cigaret.. Alespoň si koupí nové.. A nejspíš stejné..
Její ex po ní pořád koukal, řekl jí, že jí to sluší.. Ale ona už to prostě nechtěla.. Trápilo ji teď něco úplně jiného..
Měla hroznou srandu z toho, když s ním napůl vykouřila jednu svojí cigaretu.. Chtěl vědět, jak chutná sladký filtr.. Nekouřil, měla srandu z toho, že ho kazí.. Ale věděla, že si zahrává a akorát mu dává falešné naděje.. Ale pro tentokrát tu byla ta mrcha ona.. Mrcha se zlomeným srdcem.. Hm..
Šťastnej Novej rok..