I wish that I could be like the cool kids

protože když nikdy neodpovíš
tak se to rozsype
rozpadne
jako domeček z karet

někdy je fajn se i přes výčitky vykašlat na něco, co možná zní důležitě, ale co ve skutečnosti vůbec důležitý není
ulevilo se mi
uvařila jsem si kafe se skořicí
vzala si kokosový sušenky
a kreslila jsem
po dlouhý době něco krásnýho

nová hudba
noví lidé
konverzace v němčině
konverzace o pěstování melounů a tabáku
my jsme se fakt hledali

téměř půlnoční jóga
hlavou dolů
vzhůru nohama
dělala jsem svíčku
a most
a bylo to osvobozující

ono to je fajn, když já se rozhodnu, že některý věci nehodlám řešit a že to bude sakra fajn!

přestaňme se zabývat kravinama
který možná kvůli společnosti vypadají důležitě
ale jsou uplně zbytečný
whatever
kraviny ještě nikomu život nezlepšily
to víme všichni

divoký barevný dráčci letěj ven

byl to takovej vír na všechno kolem.
dvě cigarety a pivo, ten stav po tom.
ztracený ve svobodnym světě.
klub obývaný mravenci, co žerou zlé lidi.
doufám, že si to jednou vážně poslechne Igor Pelech a vesmír se zastaví.
a že jednou někdo oživí Leonarda Cohena.
všichni jsme tančili a mně se v hlavě pomalu utvářela konkrétnější představa nového života.
a potom PRÁSK PRÁSK PRÁSK, země začala se pod nohama třást.

zase žádný očekávání.
jen jsem věděla, že tam musim jet a ono už to nějaký bude.
nechala jsem si dát na ruku razítko.
bylo tam málo lidí.
tak jsem šla ven kouřit.
takhle je to strašně super, i když pro někoho běžná věc.
ale já takovýhle věci nedělám běžně.
jedno pivo a takovej zvláštní klid.
seděli jsme na stole.
já v tureckym sedu.
asi prvních dvacet vteřin.
pak jsem si ladně seskočila a šla mezi lidi.
nejvíc vzpomínka.

když hráli to všechno, co jsem chtěla.
i když vlastně ani nevim, co jsem chtěla.
ale mělo to krásnej vibe.

noční jízdy tramvají do neznáma.
dva kluci, kteří mě tam dovedli.
totál zlepšení nálady.

hrál na housle jak na kytaru.
a ten pohled při tom?
jestli je v nějaký hudbě život, tak v týhle.
a jak to byl celkem malej prostor, tak to bylo takový milý.
krásný lidi.
nikdy jsem neviděla tolik krátkovlasejch holek na jednom místě.
rozevlátý šaty, barevný punčochy, punkový kalhoty, klobouky.
všechno mezi hippie a punkem, řekla bych.
uplně já.
umřela bych pro tyhle večery.

emptiness.

je to jako probuzení se uprostřed krásnýho snu
prázdnota
ztracenost
strach
jako by se všechno rozsypalo a zpřeházelo

the last of the real ones

pečení dortu
dvou dortů
krájení jahod
nabídnutá jahoda k snězení
sojový jogurt, kterej chutnal jako normální
a potom jako oříškovej Florian

čokoládová poleva
a další objevená poleva
mezi skořicí a hřebíčkem
vůně a zavřené oči

skákání z balkonu
naprostá tma
zhasnutá světla

jiná hudba
knihy
sezení na zemi
v tureckém sedu
klid a mír

bílá káva ve šech básních
knihách
život
kterej nikomu nemůžete přiznat

ženšenová káva se skořicí
zdobení dortu
nadšení
točení se
zamotaná hlava
ne z točení

jako by svět zmizel
kéžby se už pak znova neobjevil

podobalo se to mému dnešnímu snu
blízkost, radost a mír
nechci se probouzet

ještě jeden obyčejnej den

jízda vlakem
ráno
vaření v kotlíku na ohni
voním kouřem, miluju to
večerní bílá káva a Omnia
světla města

dostala jsem krásnou knížku a náramek
jakoby věcma si mě nekoupíte, ale i tak je to krásný

potřebuju teď číst něco takovýho
abych dokázala žít
protože je toho teď nějak moc
ale popravdě
asi se už tentokrát snažim zvyknout si
ještě nějakej čas to jiný nebude
tak co lepšího můžu dělat
držet si v životě ty správný lidi a ty špatný prostě ignorovat, vymazat
cokoli
číst ty správný knížky a odpočinout si od povinný četby
a prostě se pokusit to nějak zvládnout
ok?

zapomeň na svět, svět taky zapomíná

byla jsem volit.
upekla jsem nejlepší podzimní koláč.
pomeranče, jablka, ořechy, skořice, čokoláda.
vegan.
odsypala jsem do malých pytlíčků spoustu druhů koření.
usmažila jsem cibulku.
odlila do skleněné lahve kokosové mléko.
nachystala další ingredience.
všechno na zítřek. ♥
obarvila jsem si pramínek na zeleno.
nachystala oblečení.
dala si vanu, uvařila čaj a ochutnala koláč.
čas na postel a knížku.
pátek.

ranní mrazíky
a mlha
mokří panáčci na silnicích
zatažené závěsy
šero
a naše smířené pohledy
rezignace

protože co se dá udělat jinýho, než rezignovat?
a bejt vysmátej
"že je poslední dobou nějaká veselá a plná života?"
"ne já už jsem prostě jen rezignovala"
spolužačka

čtvrteční ranní jízda autobusem
teprve vychází slunko
druhá káva během hodiny

každej čtvrtek do sešitu fyziky píšu, že můj život je ňák málo punkovej
ani za ten tejden se nic nezmění
tak nějak
ale co kdyby zejřek byl sakra punkovej?
čas od času mam tohle odhodlání
a je to prostě pěkný
hlavně pro každýho je punk něco jinýho

není ani čas psát deník
ale stejnak je všechno o prioritách
ve vonných svíčkách jsem život nenalezla, ale zkusím hledat dál
not to feel small again

protože
ne o všech věcech se dá mluvit
ne všechny se vyřeší

byly jsme v kině
ani zdaleka ne tak dobrý, jako kniha
ale hezká herečka
a
upoutávka předtím
kde hrál Believer od Imagine Dragons
úsměv na rtech

ten pocit
když něco konečne pochopíte
svym vlastnim způsobem
škola 24/6
ale
zatim žiju
což?

překrásné dny
a západy slunce
s citronovým pivem
a ex
srandy kopec

čekám
kdy ta ztracenost zmizí
a nebo se zhorší
natolik, že spadnu

přemýšlela jsem nad tím, že vlastně nechci žít dlouho
chci být šťastná
a pak už to neprotahovat
je to svym způsobem sobecký
ale nechci umřít stará
a taky
k čemu žít tak dlouho?

v nejlepším se má přestat?

uklidňující
vůně šátku
svetru

jako bych byla doma
i když nejsem
jako by bylo všechno v pořádku
i když není

jsem
jako bez života
jen bez toho "jako"
nesmělost
strach
nerozhodnost
a nejistota

větvemi stromů
prosvítají paprsky večernýho slunce
rudě žhnoucí kotouč
houpačka
hlavou dolů
vzhůru nohama

jako
život
kterej neexistuje
a jestli jo
tak ne v vym světě

jízdy metrem
celou noc
z konečný na konečnou
ukradená místa
a rozhovory o politice

pátek

večerní nákupy ovoce
mango, pomeranč, mandarinky
a Oreo
cesty domů při západu slunce

ve váze kopretiny
v misce mango
kreslená pohádka o kachnách
kakao

to nadšení, když si uvědomíte, že je ještě otevřenej školní bufet a můžete si koupit kafe

hezký chvíle
ale ustavičná ztracenost
hezký večery
hezká volná rána

bude zima a já nebudu moct cvičit jógu venku

mam strach
mluvit s lidma
mluvit pred lidma
dělám zbytečný chyby
a pak o nich zbytečně přemejšlim ještě měsíc a trestám se za ně

život?

whatever

únava
životem
sedět na chodníku
pozorovat sunset
rudý nebe
Something just like this

"hele tam je modrý nebe a na něm mraky!"

angličtina jak ve třetí třídě
strach z neschopnosti prosadit se
strach z pozornosti

vonný svíčky mám
ale život se v Lidlu koupit nedá

motorky, auta, tramvaje
jiný vlasy
do pekla i do ráje

pořád jsem holka
ale klučičí oblečení je jednodušší

je hezkej pocit konečně poslouchat hudbu bez pocitu, že bych se měla radši učit

krásný ranní nebe jako symbol začátku života
ráno to vypadalo jako hezkej začátek, teď už ani ne

občas přemýšlím, proč jsme to vlastně udělaly

ozdravný výlet, který nakonec moc nepomohl
ztrácím se
a připadám si malá

krátký vlasy

rychle to uschne
šampón vydrží na věky
a člověk může používat jakejkoli
pác ty vlasy nejsou zničený
ani nic
takže neni potřeba žádnej drahej a spešl

zmokne to
uschne to
(rychle, že ano)
a je to furt stejný

vstáváte asi pět minut před odchodem
protože whatever
neni potřeba se česat

s tim souvisí, že neni potřeba tahat hřeben
a gumičky, sponky, pinetky, skřipečky......
fén nebo žehličku

takže whatever, praktičnost

kouření s hrnkem horké kávy v ruce
teplá černá šála, krátká sukně, krajkové prádlo
navlněné vlasy, zelený pramínek schovaný vespod
světlá rtěnka, třpytky na lícních kostech
výška, chybějící zábradlí a mrazivý vítr
světla z opuštěných bytů

klíční kosti a zamotaná hlava
dotek, porozumění
nahota a strach ze tmy

spaní pod pletenou dekou, bíle kalhotky
svoboda

křeččí reinkarnace

vypadám dnes jako skřítek
pršelo
podzimní boty, návleky, punkové kalhoty
vlasy trčí díky dešti do všech stran
skřítek

seděla jsem tam a četla si
poznala jsem zvuk těch bot
vždycky to poznám
připomnělo mi to část knížky, kterou jsem kdysi četla
část o vůních různých lidí
ono to funguje

voněla jsem jako Vánoce a ty svou svetrovou vůní

po dlouhý době jsem uvařila nějaký pořádný jídlo
a jedla

jsou věci, o kterých se stydím i přemýšlet
psát o nich do deníku
ptát se na ně
ale stejně bych je občas někomu ráda sdělila, aniž by se to pak dál rozmazávalo

natrhala jsem si podzimní květiny
běhání v barevném listí
déšť
kopretiny pro kopretinového umělce
přijde na tohle někdy někdo?

když jsme tu s mámou sami
když my dvě pijeme víno a jíme koláčky
pak je tu vlastně hrozně krásně

dlouhý dokonale upravený vlasy mě neba
mam ráda tu nedokonalost
tu, která se ostatním nelíbí

"koupila jsem si cigarety.."

jsem samostatná kategorie?
tak jako ona byla něco extra?
vždycky jsem si dělala srandu, že jsem taky něco extra

psali jsme test
seděla jsem uplně vepředu a snažila se nesmát
protože to bylo tak zoufalý
mrkla jsem doprava
pár lidí to odevzdalo
škrtla jsem celý odstavec právě dopsaného textu
ok
teď to odevzdám
vyběhnu ven
do deště
a zakouřím si
všechno bude ok
zvedla jsem se tak rychle a odhodlaně, až mě to samotnou překvapilo
"... jdu na ozdravnou procházku."
"jo? tak já jdu s tebou."
kouřit s někým je často mnohem hezčí než kouřit sám

balet v černém oblečení
černé baletní boty
a vůbec tanec
vlastně bych mohla v Německu tančit
protože kde jinde než tam, kde mě nikdo nezná

I walk into the room and I'm like oh, hello
see them demons watching me like oh, hello

na obzoru se protrhávaly mraky a po deštivém dni jsem uviděla slunce
zavřela jsem oči a usmála se na ně
protože si to zaslouží
srdíčka z barevných podzimních listů
krmení ovcí

cukrová panenka v holinkách a kapuci

vzpomínky na jeho rapujícího bratra
vlasy rozfoukané včerejším větrem a roztomilé úsměvy
pro dnešek jsem šťastná