klid a mír a ticho

pršelo

moc moc

šli jsme do Lidlu koupit pití

nakupování s nima je prostě vždycky nejvíc

víno se zebrou

prázdný byty jsou nejlepší

vanilková vodnice, sklenička vína o objemu tak 0,5 l a tráva Cyril

a jahodová zmrzlina s borůvkama

"ok, teď se budeme chovat normálně, fuu"

dvě malý zhulený holky a tři obrovský pizzy ve výtahu

šunka se z pizzy sundává překvapivě jednoduše

proč mam potřebu vždycky viset z balkonu hlavou dolů?

balkonové rozhovory o umění a punku, posílání vlaštovek do vlasů neznámých lidí

"ty chodíš na kresbu?"

ANO ♥

"jak ty se vlastně máš?"

"JO, jak se máš?!"

"výslech? no.. vlastně hrozně dobře"

"máš krásnou sukni"

"jono, je z ubrusu?"

prosím

...

bylo to hrozně hezký probuzení

všechno bylo hrozně klidný a mírumilovný

skrz závěsy prosvítalo slunko

uvařily jsme si čaj a kafe

obrovskej hrnek kafe

stály jsme na terase, kouřily, pily a dívaly se do slunce

tolik míru

přeju si terasu :3

a chtěla bych žít jenom z kafe a veganský marcipánový čokolády

šly jsme na tramvaj, všechno zalité sluncem, květiny a balon

už sakra dlouho jsem neměla takhle krásný ráno

Hexit, Dexit, Brexit a Dixit

:3

...

a ještě kávové odpoledne

ťapu si životem ve velkém růžovém svetru

srdce a vřava světa

tolik lidí si stěžuje
mně to přijde dost funny spíš
ocet a voňavky bych vypustila
ale třpytky naprosto všude
a nazelenili mi pramínek vlasů
i vana je teď plná třpytek
jupijéj

Známka punku nemůže nikdy chybět, to je prostě život
já tak moc chtěla tančit
těšim se na příští rok
všichni pujdou za "něco"
já sama za sebe
mam takovou překrásnou, květy ověnčenou představu
budu mít třpytkový nebo zelený sprej
a budu na tváře malovat zelený peace
♥

líbila se mi ta setkání s náhodnými lidmi na záchodě
všichni jsme se prohlíželi a smáli se všem těm barvám
jednou za rok ty barvy neuškodí, co myslíte

na každym dni je teď něco super
a pro tohle je potřeba žít

a nakonec se na naši coffee party docela těšim
protože živote, víš jak

terapie kresbou

hej hááj za dolinou
z čistýho nebe se blejská
nejvíc život
nejvíc energie

čtvrteční večery
nazvala bych to terapie kresbou
musim nohou objímat stojan
prostě ano, je potřeba kontakt

objevila se nová dívka
sice jinde, než jsem doufala, ale i tak :3
tohle se mi moc líbi
asi chci další čtvrtek jako

tak nějak tím vším proplouvám a všechno zvládám
protože whatever živote
okurková voda a můj první zázvor
ukořistila jsem další knihu o štěstí
jo, já tim neskutečně žiju

tři čaje za večer a rýžové mléko

taková super vzpomínka na neděli, kdy sněžili, lilo, svítilo slunce, foukalo, všechno
a já si zmoklá a vysmátá tančila domů s namokrlou krabicí rýžového mléka
první rýžové mléko
The Kooks - Bad Habit v uších
duha

vysílám k ní milé myšlenky a doufám, že je dokáže nějak podvědomě cítit
protože vím, jak se mezi náma teď cítí
zlepší se to, slibuju, znám to

jsem tak šťastná, že si sama dokážu vytvořit štěstí ☮

let's get rich and give everybody nice sweaters and teach them how to dance

prší
stojím v ložnici, déšť bubnuje o střešní okno
stojím tam, ještě mokré vlasy mi voní po meruňkách
hlava vystrčená z okna, pozoruji střechy domů
zhluboka dýchám
vzduch je prosycen vůní betonu a mokré hlíny
přestavíme svět

jsme jedno nekonečné slunce ☼

potřebujeme se přes to všechno všichni dostat
strašně moc bych chtěla všem pomoct, ačkoli by asi spíš měl pomoct někdo mně
whatever

řekla jsem jí, jak moc jsem vděčná za její pozitivní přístup a sebelásku
protože vážně lidi
copak vám nepřijde, jako by teď byla deprese děsně v modě?
no mně jo
takže víc pozitivních lidí

protože jsme slunce, my všichni
ohromné množství teplé žluté barvy
a zářivě zelených rostlin
kvetoucích stromů
to všechno je Bůh
to všechno jsme my
černý čaj
a jasmínový čaj s mangem, Verunko
staré knížky v antikvariátu
jahodové pikniky pod Petřínskou rozhlednou
mini výstavy umění překrásných dívek
indiánské písně
známé názvy stanic metra v cizích zemích
sněhové bouře za slunečního svitu
svítání
povznesená nálada z poslechu písní
a příjemná nervozita z milých setkání
celý vesmír
...
a kotel letní dýňové polévky k tomu!
(ok, teď mě nikdo nebude brát vážně)

https://www.youtube.com/watch?v=mMg7UKYYA6Q

důležitost všech lidí

už dva dny přemýšlím
mám takový zvláštní pocit

"I mě?"
ano, chci obejmout i tebe, samozřejmě
protože i ty jsi součástí toho všeho štěstí

proč mám špatný pocit?
nejspíš zase úplně zbytečně, jenom se nějak moc vciťuju do lidí
a nejspíš špatně
ale

jak se asi cítila ona?
jak se cítí člověk, jehož dívka se baví s partou lidí a on tam jenom tak stojí v koutě a nemá co říct, protože kvůli němu ti lidé nepřišli?
nevím
ale vím, že bych tam chtěla jít znovu a říct jí tolik věcí, protože ona je prostě taky důležitá
ANO SAKRA!

v tu chvíli asi nikomu tak důležitá nepřišla
ale každý jsme důležitý
a nikdo není důležitější, než kdo jiný
jen jsme každý důležitý jinak

a já chci jenom říct, že i když se to ona nikdy nedozví, že momentálně je pro mě ohromně důležitá a že jsem najednou za všechny hezký věci vděčna jí
i když je to vlastně naprostá blbost a nevim proč
prostě jsem se tak rozhodla
whatever
můžu si najít důvod, proč být vděčná za něčí existenci, jaký chci
ne?

Všechno

byla jsem tam a jsem třeba nejvíc happy.
výstava Ester Starling.
byla to ta nejlepší hodina ever, tolik krásnejch lidí (dívka vedle mě souhlasila) a všichni stejně nadšeni pro její umění.
(a aspoň něco málo přes hodinu jsem nemyslela na "svý věci")
byla tak strašně krásná.
obě byly krásný a já jim to řekla.
všichni jsme krásní, já vím.
a objímání je jedna z těch 14.000 things to be happy about, ne?
objaly jsme se všechny tři.
zamilovala jsem se, totálně.
taková ta šíleně boží nervozita před něčím krásným.
všechny jsme s ní mluvily, to oceňuju jako.

řekla bych to takhle
lidi, dělejte "zakázaný" věci, prosím
a buďte díky nim šťastný
protože to je ten nejlepší pocit

být ráno z toho všeho nervozní, že posnídáte jen lupínky a v jednu vám dojde, že byste možná měli mít hlad
prostě se sebrat a jet do Prahy i druhej den
ztratit se a zjistit, že máte v mobilu offline mapy -.-
koupit si k obědu jahody v malym krásnym krámku plnym ovoce a sníst je na trávě pod Petřínem
koupit si knihu s nejlepším názvem na světě
koupit si dřevěný korálky
vidět John Lennon Wall
číst si v metru
vidět se v odraze ve skle dveřích metra jako malá roztomilá bytost se zářivými zrzavými vlasy
a zažít tu nejkrásnější výstavu :3

to, že jsem tam jela, je zase jakýsi malý posunutí někam
měl to být ozdravný den
(btw, proč si nemůžu do omluvňáku napsat něco o psychický nemoci?)
a tenhle ozdravný den, zase, pomohl
mnohem víc, než jsem očekávala

bylo to krásný ☼ 

takže si tu teď vařím čokoládový kafe a zpívám
to cry me a river
'cause I forgive you
you are the reason I still fight

<3

• jaro •

https://m.youtube.com/watch?v=1C816p-KTNk

prosím

sedím na gauči, piju vodu s citronem a ukusuju perníček
asi si vylámu zuby, ale co už, moje první veganský perníčky
jsem na ně pyšná

občas bych si přála začít znovu
a dneska víc než kdy dřív
chyběj mi některý věci, lidi, ale to se spíš snažim neřešit, protože minulost se stejnak opakovat nebude
spíš jen že zase všechno seru
téměř všechno

číst si zpětně některý deníky, to je prostě nebe
léto a Slovensko
pojeďme znovu na Slovensko, prosím

pamatuji si, jak jsme jeli neskutečně dlouho vlakem
po pár hodinách jsem potřebovala chvilku klidu, vyšla jsem z kupéčka a stoupla si na chodbičce k okýnku se sluchátkama v uších
bosa
všichni z ostatních kupéček na mě viděli
zapadalo slunce a byl to krásný pohled
pár minut jsme tam stáli spolu s ním a jen pozorovali rudnoucí slunce
"je to nádherný, viď"
"je.."

v těch denících je tolik barev, fotek a kreseb
když jsem dostala nový pastelky
když jsme vařili obří kotel dýňový polívky
když jsem mu šla bosa koupit cigarety
když jsme o půlnoci seděli na náměstíčku s kytarou a flaškou slivovice

potřebuju žít

The Cure

zrzka
stála tam se smutným pohledem
milovala The Cure, ale nikdo je nechtěl poslouchat
vysvětlil jí, že se taková hudba na večírek nehodí
prý je moc pomalá

stála tam a pozorovala výrazy ostatních
zrzavé rovné mikádo, drobné pihy na tváři, tričko The Cure
"Nejdete někdo hulit?"

jsem šťastná ☀

nejsem si úplně jistá, jestli by měl člověk hledat důvody svého štěstí
hm
hrozně dlouho jsem nepsala a kdybych měla tvrdit, že kvůli nedostatku času, tak by to byl asi kec
vlastně ani nevím, o čem bych chtěla psát teď

přečetla jsem si na wattpadu naprosto nádhernej příběh o dvou dívkách a žiju z toho
šla jsem spát v deset, ale nakonec jsem ještě zapla mobil a našla ten příběh
bylo to tak krásný, že jsem nakonec šla spát až v jednu s tím, že si chci taky ještě pár kapitol nechat na zítra
vlastně to byl celej krásnej den
zvládla jsem jíst jenom ovoce, zeleninu a oříšky, jak jsem si umanula
z čehož jsem měla neskutečnou radost
pomocí perokresby jsem si ozdobila desky nového deníku, spousta květin a lapač snů
a byla jsem prostě taková veselá
kdykoli jsem procházela kolem zrcadla u dveří, zastavila jsem se, mrkla do něj
nemám tušení, co se stalo, ale nějak jsem se sama sobě zalíbila
měla jsem rozcuchaný vlasy, ale stejně mi to připadalo hezký
začínají mi být vidět pihy a to miluju
a připadalo mi, že jsem vážně hezká
nevím, co si o tom myslet, ale asi jsem se zase posunula o kousíček dál
je to dost boží pocit
usmívat se na sebe do zrcadla
usmívat se na lidi
chválit téměř neznámým dívkám vlasy
číst krásný uklidňující knížky
zaměřovat se na ty hezký věci a užívat si dobrý nálady
jsem strašně šťastná a nejsem si jistá proč
ale tak nějak jsem se už naučila, že na některý věci lepší odpověď nehledat
vím, že jsem poslední dobou taková klidnější,vyrovnanější
už tak trochu vím, co bych chtěla
když je nějakej problém, vždycky najdu řešení
i kdyby řešením bylo to, že se to nějak vyřeší samo
a všechno je pak moc fajn

protože už věřím, že se mi ten život povede