úterý 28. února 2017

snění

chtěla bych snít
chtěla bych se nemuset učit chemii a dělat něco smysluplnějšího
vadí mi, že se vracím domů se spoustou energie, ale jakmile se mam učit, je najednou všechna pryč
chtěla bych, aby se moje nálady tolik nestřídaly
z extrému do extrému
ráno jsem naprosto bez sebe štěstím a večer mam depku
chtěla bych si s někým povídat
o tom, že bych chtěla jet do Portugalska
nebo aspoň do Maďarska
že bych si chtěla koupit chřest, papáju a zelenou barvu na vlasy
chtěla bych další hodinu kreslení
chtěla bych už chodit jen do práce a na kresbu
vydělat si nějaký peníze a cestovat
píct si svuj chleba
zdobit dorty sedmikráskama
trhat banány a manga ze stromů
cvičit ráno jógu, meditovat
po večerech ležet v posteli vedle ní a číst si, nebo psát další kapitoly své knihy
...


pátek 17. února 2017

volar

venku prší, což je vlastně dobrá zpráva, žádný sníh, ale..
neustále se sama sebe ptám "proč?"
proč?
když stejně odpověď znám

prší a já mam potřebu neustále sepisovat nějaké seznamy, díky kterým se pak cítím líp
nebo ne?

líbí se mi vůně mého maracujového čaje, provoní to celý pokoj
líbí se mi má černá mikina, ve které se cítím jako ona
jak je možný, že se člověk může cejtit jako někdo jinej?
líbí se mi, jak se snažím kreslit
líbí se mi běháni, když běžím hrozně rychle, i když už nemůžu
smutek se dá vyběhat
čerstvě nalakované nehty a umyté zvlněné vlasy
volar con el viento

nastal čas konečně udělat to, o čem jsem se bavila s ním?
hádám, že ano

pondělí 13. února 2017

dala bych si koprovku

psali jsme slohovku - recenze filmu
moje poznámky k ní sice vypadaly spíš jako recept na koprovku, ale budiž

říkají to všichni, ale je to tak, ve vzduchu je cítit jaro
lidi trpí zavřeni ve školách
bloumám po chodbách se sešitem z biologie, přejíždím prsty po zábradlí v místech, kde se ho dotýká slunko
uklidňuje mě to a dodává energii
šla jsem si sednout na dětské hřiště a sepisovala si zážitky z našeho výletu do Vídně na hodinu němčiny

vzpomněla jsem si na svou bývalou učitelku matiky, která vždycky říkala, že když svítí slunce, má dobrou náladu a to světlo jí dobíjí energii
tenkrát jsem se tomu smála

nacházím zálibu ve světlých barvách
snažím se, teď už doopravdy, něco dělat
vidím, jak se na mě lidé při mých roztančených náladách dívají
jak se na mě dívají, když vypadám bezstarostně a vesele
když vypadám krásně

potřebuji květiny a slunce
potřebuju odhodlání žít
piji litry čaje a čtu roztančené barevné knihy
dívám se na pozitivní videa

otázky jsou dvě
zaprvé, kdy v Amsterodamu rozkvétají tulipány?
zadruhé, co takhle sojoví vrazi?


úterý 7. února 2017

chtěla bych..

léto
sbírat borůvky a maliny a píct z nich nakyslý barevný koláče
píct chleby a buns (buns z bunsovýho těsta, abyste rozuměli)
chodit bosa úplně všude
po školních chodbách, městem, do obchodů
číst "barevný" knížky
jíst veganský věci, ale nebýt tak úplně vegan
trhat a lisovat květiny, zdobit jimi celý svůj pokoj
psát věci, co za to stojí
dělat jednou to, co mě bude opravdu bavit
ucucávat po večerech Baileys, který nikdy nedojde
kouřit sladký neškodný cigarety s vůní hřebíčku
(možná při snídani)
nepřemýšlet, co si o mně myslí ostatní
být pořád svá
být svobodná

"Vy jste taková éterická dívka.."
jsem.
jeden by dnes řekl, na co si to tu sakra hraju. jenže tohle jsem já. rozevláté barevné cosi. takhle nějak si představuju svoji duši.
někteří lidé mě vidí takovou, jaká doopravdy jsem.
psycholožka a kněz.
tihle lidé mají oči.
ty švando
každou chvíli si vzpomenu na to, že mam příliš romantickej pohled na svět.
viď..

"Zase si tam připadáš cizí?"
jak jsi to věděla..?



neděle 5. února 2017

Karlskirche und Wien

obzor než klesne níž je ráno a ty spíš
samotu zabiju tebou na pár dní

najednou se objevila písnička vystihující momentální situaci, dokonale

jasně chlape, dáme si malinovou tyčinku a pomerančový pitíčko, JO!

potřebuju si udělat pořádek sama v sobě a pak pujde spousta věcí mnohem jednodušejc.

zakázala bych návraty do reality.
bylo to jako lázně, zase odpočinek od normálního světa.
strašnej mír a klid.

nemám tě znát, nemám mít rád, nehledat v kapce vína

když se večer kvůli šílený otevírací době honíte přes celou Vídeň pro něco, v čem je nakonec stejně mlíko.
veganský život je pěkný, barevný a mírumilovný.

tenhle víkend byl strašlivě barevnej.
tolik barev jsem dlouho nezažila.
někam se to posunulo.
myšlenky.
vtipy.
wer weiß.

vážně bych chtěla někomu říct, co jsem cejtila, jenže to nejde..

středa 1. února 2017

chci umrit, protoze uz tady na to nemam a protoze to tu za to proste nestoji
nic dobryho se nekona