sobota 18. listopadu 2017

tam někde v dálce je Jericho..

nechci mít pocit, že bych něco měla, jen proto, že to dělá někdo jinej
cejtit se pak špatně, že něco dělám nebo nedělám
tohle nejsem já
nechci se nikomu zpovídat
vysvětlovat proč
ospravedlňovat svý činy
proč jsem se dívala zrovna na tenhle film
proč se mi líbí tahle knížka
vysvětlovat, co jim a nejim
proč jsem někam šla
nešla
jestli náhodou neni blbý někam jít
"hele co si o tom myslíš..?"

neni tohle sakra jedno?

já budu ta, který pak bude líto, že něco neudělala jen proto, že to někomu přišlo blbý
já budu ta, která s tim pocitem bude muset žít
nechci bejt ovlivňovaná nikym jinym
a chci se rozhodovat sama
bez ohledu na názory ostatních
asi proto si s nikym nějak nechci být blíž
nepouštět si jentak někoho k tělu

chci přestat lhát
nalhávat věci sama sobě
co cejtim nebo necejtim
co chci nebo nechci
chci se přestat bavit s lidma, se kterejma se prostě bavit nechci

vždycky někde něco čtu
a řikám si bože, tohle by bylo tak krásný
hele já to teď chci prostě zkusit
co když to zkusim všechno?
hned teď?
protože teď tu není nikdo, kdo by mi to zakázal..

vyhážu všechny ty špatný věci
a vymažu lidi
protože takhle to dál nejde

čtvrtek 16. listopadu 2017

když ve vlaku potkáte holku
dá vám poslechnout svou hudbu
punk
provede vás cizím městem
vysoké budovy
starý krámky s deskama a plakátama
koupíte si spolu lístky na váš první punkovej koncert
plakát
desku
a černou barvu na vlasy
doma si při poslouchání té desky obarvíte hlavu
a pak utečete na koncert

to všechno kvůli cizí holce z vlaku

středa 15. listopadu 2017

hodina češtiny

chtěl se probudit?
nechtěl.
kdo by se chtěl vrátit do tohohle mlhavýho světa.
dobrovolně.
smetou nás na hromadu jako prázdné lahve od rumu a použité injekční stříkačky.
staneme se šedivým prachem.
splyneme s temnou dobou.
už nás nenajdou.

proč nejde tančit a psát zároveň?
křičela bych.
ne vzteky.
ne štěstím.
jen bych vykřičela text té nové písničky do světa.

"dobře ty."
tak když už se s někym rozhodnu pohádat, tak si to všechno pořádně promyslim, abych mohla argumentovat, ne?
tohle se povedlo

pekla jsem sušenky
s rumem a čokoládou
vánoční sušenky
bavili jsme se o dárcích
"budu kupovat jeden epickej, chceš ho vidět? jo chceš."
máma se málem udusila vínem
ale jinak celkem hezkej večer

zase začal život a je jenom na mně, jak tu volnost využiju
vlastně jsem za tenhle rozvrh vděčná

psalo se z matiky
zapomněly jsme pravítka
běžely jsme tři patra dolů, tři nahoru
smála jsem se
volnost
přebytek energie

řekl, ať se svěříme úplně s čímkoli
tak se mi ale pak neměl smát za radost z běhání ve větru
neměl
tohle se lidem nesmí dělat

trocha tolerance
a teplej jablečnej kompot se skořicí

neděle 12. listopadu 2017

co když ti zlí jsou vážně zlí?

minulost už stejně nezměnim
tak bych se chtěla naučit neřešit to
posunout se dál

vzpomněla jsem si na jeden den
byl to třídeňák
asi tři roky zpátky
nakreslila jsem hrozně hezkej obrázek dvou pomníčků
jentak
a měla z toho radost

páteční večer byl hezkej
líčení se všemožnejma barvama a poslouchání Zrní
taková éteričnost
a zase se vyplatilo nic od toho neočekávat

proč se před některýma lidma musíme chovat tak a před jinejma onak?
proč se nemůžeme chovat pořád stejně?

začalo mi nějaký sušenkový období
způsobil to ten chlápek ve filmu
z večírku si odnesl cukroví v krabičce
a já, protože jsem v listopadu nechtěla píct cukroví, upekla sušenky
z naprosto random věcí, podle citu
a třeba nejvíc podzim z toho cejtim
ve všem je teď skořice

taky jsem si řekla, že bych měla začít normálně jíst
naučit se to
kdysi to šlo, tak proč by to nešlo znovu?

taky takovej random nápad ohledně budoucnosti
kterej mi tak strašně zvednul náladu
uklidnění

začánají se mi vlnit vlasy
jsou delší

mam strach
všichni máme strach
ale zvládnem to

jsem nejistá
ale takových je nás taky hodně
důležitý je zaměřovat se na ty maličkosti
zkoumat věci
který nám přijdou špatný
který správný
a ono se to všechno nějak vybarví

dobře?

pátek 10. listopadu 2017

stužkáč

barvy na obličej
oční stíny
primer
míchání barev
modrá, červená, růžová
"někdy bych se chtěla namalovat a jít pít"
hah

barvy
světla
šampaňský
zelenina
a rajčatový džus

opilost po jednom koktejlu a šáňu
odrazy ve skleněné stěně
sýroví šneci
spolužák a jeho kapsička na cigarety
kouření něčeho hrozně dobrýho
otázkou je, jestli to nebylo tim vínem
a tak

kecání venku s barmanem studujícím cosi s focením
cesta domů
lidi od kebabu si museli myslet, že nám jeblo
já šílený barvy kolem očí
on na hlavě moji buřinku

jak to sakra mohlo bejt takhle skvělý?!

čtvrtek 9. listopadu 2017

zelené tečky na nehtech
na každém jen jedna
mít průhlednej lak, bylo by to víc cool
ale i tak

sedíme tu a vypadáme jak vyhozené za špatné chování
viděla jsem to video, ale o tom ty nevíš
dvě minuty nenávisti
a pak hrobové ticho

v tomhle životě chyběj piškoty
ke skořicovýmu kafi
a kyselý mandarinky
prostě jen tak
a barevný tetování

já budu jiná