úterý 23. ledna 2018

strach

vzpomněla jsem si, jak jsme všichni celou noc tancovali, courali venku, pili, smáli se, nechali si pokreslit svítivejma barvama obličeje
nic neni víc, než festival na hradě
šla jsem spát ve čtyři ráno
myla si vlasy, protože mě týpek při pokusu sbalit mě polil pivem
spala jsem s ručníkem na polštáři, ty vlasy byly ještě ráno mokrý
vstávala jsem v půl osmý
a čekalo mě deset hodin ve vlaku a přestupy
nikdy jsem nespala tak málo
ale stejně to byly nejlepší dva dny

vzpomněla jsem si, jak jsme stály hodinu venku, objímalas mě a já brečela jak malá holka
posadilas mě na lavičku, uvařila mi čaj a ohřála brambory se smetanou od večeře

vzpomněla jsem si, jak jsem s tebou mluvila o méněcennosti
první člověk, se kterym jsem o tom mluvila a k něčemu to bylo
koupily jsme si na benzínce pivo a pak ho pily ve vlaku a mně to přišlo jako hrozný dobrodružství

vzpomněla jsem si, jak jsem přijela znovu
mávala jsi na mě ze dveří vlaku, já běžela
objalas mě a já věděla, že to zase bude dobrý

všechno to bylo zatraceně hezký
otázkou je, proč už jsem ti sakra dávno nenapsala?

Žádné komentáře:

Okomentovat