černobílá košile

v plátěnce lahev vína, rumu, krabice vanilkového mléka a silvestrovský LMka
umělec
blázen
nebo sebevrah?
aspoň svítilo slunce

cestování
tam, kde mají baletní boty
v mojí velikosti
barevný pletený čepice
a hrozně hezký holky
i kluky
nějak nevim, kdo byl hezčí

když budu teď pět dní pít, kouřit a snídat kafe s veg vaječňákem
kreslit
budu mezi lidma
a ještě
uškodí mi to nebo pomůže?
guess what

"pardon, musim jít někoho zabít"

když se utopili

kafe s vaječňákem
svěsím hlavu a čekám, až to černo před očima zmizí
usměju se na sebe do zrcadla
zase mam v očích tu jiskřičku

rudá na nehtech je vánoční
třpytky jsou vánoční
třpytky mi prostě zatraceně moc chyběj
posloucháme s mámou její nový cd a je to nebe
trocha normálnosti

těšim se na andělíčky ve sněhu
na víno v zavařovačce
("A... Billa kartičku máte?" ne ale občanku jo)
jak budu zas po několika dnech poslouchat svoji hudbu ve sluchátkách
svoboda, neskutečná svoboda
a hlavně zase Německo
jak se řekne Německy punč?

člověka to vždycky musí zlomit, aby se zase dokázal sebrat a zkusil žít dál
pořád mě udivuje, jak jsem doteď neviděla
měla jsem zavřený oči, nevšímala si lidí a ani o tom nevěděla

nebudu si nic nalhávat
že nad tim nepřemejšlim
co by kdyby
ale snažim se tentokrát nebejt slabá, zvládnout to
i kdyby deset dní, i kdyby čtrnáct

šla bych tančit
v nějakých Rozevlátých šatech, klidně
s navlněnýma vlasama
ale bosa
jak jsem si to v onen večer vysnila

dnešek je dobrej

"tohle jsi kreslila ty? to je vážně hezký."
nojo, ale k čemu mi to je na gymplu, žejo

prej Vánoce

je to jiný
jsem unavená z neustálýho dělání, že je všechno dobrý
odpočítávám dny do čtvrtka
vypadnout na pár dní z tohohle světa
je to jako když řídim
nepřemejšlim nad normálníma věcma

šla jsem lesem a v duchu kreslila
byli tam dřevění andělé
jako ti, co je do kamene sochal Guillermo Garcia
čtu a čtu, pomáhá to
vždycky to beru jako jakýsi léčení

nějak to letos cítím ještě míň
udělala jsem si bramborovej salát i kapustový placky
jak jsem vždycky chtěla
ale stejně to nefunguje
všichni jsme duchem někde jinde
nevim, proč myslim na tebe
nechci

ale mam nádhernou ilustrovanou knížku
čaj
a rockový tričko
posloucháme nový cd, pijeme víno
on šel ven
na chvíli je to hezký

unavená, zmrzlý nohy, vlasy voní ohněm
dostala jsem kaktusový svíčky a kdejaký další svíčky
co je víc?
klouzali jsme se dolů a spřádali plán na útěk

postupně mi dochází spousta věcí
třeba jak jsem byla celou tu dobu slepá
a jak jsem naprosto ztracená
chci to teď už zvládnout
musim
pro dnešek jsem šťastná

co kdybych přišla domu a dělala, že je ráno?
druhý ráno
hezký
udělat si pomerančovej džus
a hezkou snídani
dívat se na film nebo číst
dělat, že svět neexistuje
a odpoledne odjet
...

já, člen bezejmenné generace

vzpomněla jsem si na jedno ráno
byla jsem asi ve čtvrtý nebo v pátý třídě
oblíkali jsme se a máma nás měla odvízt do školy
a já hrozně brečela, že do tý školy už nedokážu jít
kvůli lidem

a pak taky ty situace
věčný slovní hodnocení přiložený u každýho vysvědčení
blablabla a že bych měla být víc průbojná
tolik let
tolik lidí
jedna věta
rozhodně se to změnilo, hodně
ale rozhodně nepomohlo to, že mi tu neprůbojnost pořád předhazovali

lidi, co se neperou, mě pořád udivujou
jasně, je pohodlnější nic neměnit
prostě to přežít
ale pane bože
otevřte oči
takhle to ve světě nefunguje

zas poslouchám starý písničky od Kluse
protože ty jsou nejlepší
ale co dál, to netušim
vim jen, že potřebuju najít nějakou aktivitu podobnou řízení auta

"Měla bys přestat tahat z problémů ostatní a radši řešit ty svoje."
no jo no
ale jak na to?

zvláštní období
zvláštní svoboda

venku je tma, minus šest
všude osvícený stromečky
a my se kloužem po silnici
♥

večerní Dr. House
na topení další pomerančová kůra
v hrnečkách kakao

vlastně je mi celkem fajn

udělala jsem si koupelovou sůl
nastrouhala jsem pomerančovou kůru
sušila ji na topení
neni lepší vůně
teď mám vlasy plný pomerančový kůry
a přijde mi to cute

probudila jsem se a najednou bylo všechno snažení pryč
vždycky to tak bude?
takhle to nemůže fungovat

snídala jsem vánoční oplatky
proč nikdy ráno nemam chuť na kafe s vaječňákem?
bylo by to aspoň trochu punkový

tenhle víkend byl ten nejdivnější víkend za poslední dobu

kéž bych věděla, kdy máš narozeniny
poslala bych ti dopis
nebo pohled
nebo bych na tebe prostě myslela víc než obvykle

taky skončíme na Štědrej den u tebe a budeme jíst čínu z papírový krabičky?
mně by to nevadilo

vzpomněla jsem si, jak jsi s sebou jednou měl ten velkej balík karamelovejch sušenek
všichni jsme seděli u stolu, pili čaj a jedli ty sušenky

někdy mam pocit, že už snad ani nemá cenu s věcma bojovat
něco dělat
něco měnit
když to stejnak neumim

všechno je jiný
a divný
písničky jsou jiný, hlavně ve sluchátkách

ono to nějak pujde
strašně mi to připomíná ten pátek kdysi
pražský pátek
i kdybych měla 24/7 malovat
i kdybych měla mít pořád sluchátka v uších
i kdybych měla brečet uplně všude
i kdybych měla tejden prospat

přes den má člověk vždycky pocit, že je to v pohodě
a pak je večer a noc no

sedim na zemi, jim topinky se sýrem, maluju

je to lidský, sakra

šly jsme spolu polema
a povídaly si
bylo to moc hezký a hrozně mi to chybí

vždycky mám strach, co můžu a nemůžu říkat
ale upřímně
po tom všem už stejně žádnou naději nevidim

rozsypeme se
na malý cukříky
a z chodníku
nás sezobou holubi
ti
které vždycky proháníš
ti
kreré jsme jako malí krmili
a ti
kteří tajně upíjejí medovinu ze dna vyhozených papírových kelímků

proud

špatnej den
vždycky jdu do schodů
jdu, jdu
je to v pohodě
žiju
dobrý
doprdele tohle je v hajzlu
dejchej!
fuuu klid, dobrý
občas ty slzy mrkáním zaženu
občas nějaký utečnou
skloním hlavu k zemi a nikdo si toho nevšiml
(snad)

pak byl večer
byla jsem někde
kde to bylo moc krásný
smích
prostě jedním slovem: život

venku je teplo
cestou domů jsem přemýšlela
anglicky, německy i česky
nějak si nepamatuju, jak jsem se dostala domů
příliš zabraná do myšlenek

cítím se naživu
a motivovaná
netuším, jak dlouho to vydrží
ale jelikož ten každodenní stereotyp v tomhle týdnu nabourává hned několik věcí, mohlo by to trvat hodně dlouho

a navíc
teď to funguje a je to moc hezký
a já jsem z toho šťastná

jeden z těch světlých dní

nadechni se
nadechni se
...

měla jsem k snídani semínkovou housku
teplou
s máslem
jako v Německu

je hrozně hezký, že ostatní lidi se vždycky chovaj podle toho, jakou má člověk náladu
teda
skoro vždycky

byla jsem jezdit
zase on
zase sranda
největší
netuším, co se to děje

četla jsem a najednou je všude tolik pozitivna
a mam pocit, že mam zase trochu síly na příštích pár dní

koupila jsem si jmelí
nejkrásnější zapadlý květinářství
nejmilejší paní
nejkrásnější papír omotaný okolo jmelí
šla jsem domů a na obloze zářilo slunce

koupila jsem si colu light
zas jednou
(protože jedna holka z knížky)
moc hezkej pocit

dnešek byl krásnej
asi kompenzace za celej tenhle tejden
což
ale i včerejšek byl moc hezkej
(jen je mi pořád trochu špatně)
líbí se mi smát se na cizí lidi
a řikat cizím holkám, že jsou krásný

už šestý den nezáří nic♪

kdyby jen šestý..

nikdy neni jednoduchý pochopit, že už neni potřeba se stresovat
že teď už to bude ok
potřebuju něco, co to jasně oddělí
alkohol
hodně cigaret
obarvení vlasů
den někde jinde
spaní
něco

četla jsem o úsměvech
a pak potkala ženu
na všechny se usmívala
na všechny ty zamračený strhaný tváře
zima
usmívala se a tak jí to slušelo
neubránila jsem se a úsměv jí oplatila

přes náměstí běžel muž
přeběhl přechod
a běžel ulicí nahoru
jentak
ve vestě
v mikině
bez batohu
a já mu ten běh záviděla
protože když běžím, je všechno jiný
je to svoboda

šla jsem o hodině na záchod
nikde nikdo
ticho
liduprázdno
a já běžela chodbou jak nejrychlejc to šlo
kluzká podlaha a skoro nevytočení zatáčky do dveří mi připomnělo Německo

pršelo
všude kaluže
my běžely jako blázni
a skoro nevytočily zatáčku ke vchodovým dveřím

chci běžet ve větru a zastavit se až v Dánsku, nejlíp
ale před problémama se neutíká, což?

všechno je
stejný
nebo horší
všechno se sype
jako ten čaj
ktetej jsem ti koupila

chtěla bych obejmout všechny ty, který jsou na tom podobně
aby věděli, že v tom nejsou sami
protože takový ujištění bych občas taky potřebovala

je správný objímat lidi?