neděle 5. února 2017

Karlskirche und Wien

obzor než klesne níž je ráno a ty spíš
samotu zabiju tebou na pár dní

najednou se objevila písnička vystihující momentální situaci, dokonale

jasně chlape, dáme si malinovou tyčinku a pomerančový pitíčko, JO!

potřebuju si udělat pořádek sama v sobě a pak pujde spousta věcí mnohem jednodušejc.

zakázala bych návraty do reality.
bylo to jako lázně, zase odpočinek od normálního světa.
strašnej mír a klid.

nemám tě znát, nemám mít rád, nehledat v kapce vína

když se večer kvůli šílený otevírací době honíte přes celou Vídeň pro něco, v čem je nakonec stejně mlíko.
veganský život je pěkný, barevný a mírumilovný.

tenhle víkend byl strašlivě barevnej.
tolik barev jsem dlouho nezažila.
někam se to posunulo.
myšlenky.
vtipy.
wer weiß.

vážně bych chtěla někomu říct, co jsem cejtila, jenže to nejde..

Žádné komentáře:

Okomentovat