pondělí 10. července 2017

ztracený ve svobodnym světě

zapadalo slunko a já plavala proti proudu.
ostatně jako celý život.
mam dobrej pocit, že se pro tentokrát aspoň snažim s tou prázdnotou něco udělat.
a že se peru jak jen to jde.
protože pak si aspoň budu moct říct, že jsem zkusila uplně všechno.
a i když to nejspíš stejně nevyjde, nebude mi z toho až tak na nic.
možná..

s mym veganstvím je to jako s celym mym životem.
je v tom hroznej guláš.
(sojovej)
vždycky jsem smutná a řeknu si, že na to seru a budu zas vegan.
a mam z toho trochu radost.
takovej únik.
zvláštní pochody v mojí hlavě.

jsem něco mezi jógou a punkem.
a pak taky miluju baletní boty.

chybí mi..
a nejhorší je, že já mam tu možnost mu napsat, klidně.
ale já stejně nevim, co bych mu napsala..
cejtim se jak třináctiletá holka.

Žádné komentáře:

Okomentovat