středa 12. července 2017

myšlenky

dostanu k svátku ten nejvíc dárek ever
akvarelový pastelky :3
ale jinak nemam pocit, že by se to mělo nějak řešit, slavit, whatever

když se stane nějaká hezká věc
hezkej okamžik
hezkejch pár hodin
hezký období
snažim se udělat co nejvíc fotek
dvacet fotek jednoho okamžiku
obzvlášť když je to hezká chvíle uprostřed ničeho, uprostřed špatnýho období a tak
protože pak, až mi bude zase na nic, si ty fotky budu s úsměvem prohlížet

seděla jsem celý dopoledne na zahradě
k snídani si natrhala maliny, rybíz
přinesla meloun a hroznový víno
a kafe v termosce
jedla jsem meloun lžičkou a upíjela k tomu kafe z modře pomalovaného hrníčku
a četla Zatmění
protože teď je mi třináct, ne?

krmila jsem ovce a koně rybízem a bylo mi prostě nejlíp
nejlíp za poslední tejden
není to vyloženě špatný období
spíš je to takový složitý a já potřebuju zjistit, jak chci žít dál

nikdy mě nenapadlo, že bude TAK složitý, sehnat něčí mail
ale v životě mi na ničem tak nezáleželo
v životě jsem se za nic takhle neprala
tak trochu doufám, že to k něčemu bude..

ve vohromný vejšce nad ulicí, malý nad vašima hlavama!

pokaždý, když mě napadne, co bych třeba dělala, kdybych přišla o prst na ruce, o ruku, o oko..
ne že bych nad tím přemýšlela často, ale..
ale když už, vždycky mě to děsí z čistě uměleckých důvodů
vždycky mě napadne, jak bych proboha kreslila?
co kdybych pak nemohla kreslit?
psát?
ale hlavně ta kresba..

obdivuju lidi, který se vyznaj v historii
když nám šéf povídal o historii hradu
když s ním ona o tom debatovala
když se bavili o architektuře
tyhle lidi mam ráda

co tyhle věci znamenaj?
kreslení a historie?
proč je to tak divný?

přinesla jsem meloun.
a tančila městem v dešti.






Žádné komentáře:

Okomentovat