ztracenost

probouzím se a je mi kosa
zase si na ráno nechávám připravený svetr
uvařím si vanilkový kafe a vykolejeně sedím na posteli
i v tom svetru a pod peřinou se klepu
reakce na nucený vstávání
jen mě překvapuje, že hned od prvního dne

snaha o ignoraci lidí
ignorace zkoumavých pohledů
vyhledávání útěchy ve sklopených očích těch správných

špatný jídlo, žádný jídlo
ale zato čerstvý fíky, který kompenzujou veškerý zlo ve světě

pereme se s podobnejma, ne-li stejnejma věcma

uklidňující známá vůně šátku
poslední den práznin byl správnej
hodně správnej

protančím si chodbou se sluchátkama v uších a budu vypadat, jakože na všechny kašlu
kašlu
ale cítím se jinak

tolik najednou píšu
nejlepší myšlenky ráno po vystoupení z autobusu
zesílení hudby
psaní seznamů hezkostí se stalo příjemnym každovečernim rituálem při kávě a svíčce

myšlenky na umělecký den
proč ta všechna zoufalost přišla tak brzo?
potřeba přežít

myšlenky na cestování
stejně jednou uteču
otázkou jen je kdy