jsem to já

byl tu jeden večer.
seděla jsem na posteli v tureckém sedu, poslouchala na Spotify Zrní.
pila jsem nasládlé španělské víno z květovaného hrnečku.
šňupla jsem si a zamotala se mi hlava.
potřebná závislost.

trochu jsem tančila a cvičila jógu.
fetovala vonnou svíčku.

někdy tam kde oba chcem být, někdy tak, že nechcem odejít.

bylo tu jedno odpoledne.
koupila jsem si vstupenku na festival.
malovala jsem obal na nový deník.
protože občas se stane, že se s tím stávajícím nějak "přestanu cítit dobře".
protože se něco změní, já se změním.
a pak do něj už nedokážu psát.
koukala jsem na čtyřicetiminutové Zrní z Madridu.
pila kávu a jedla veganskou ořechovou zmrzku.
výstřižky z novin.

řekla jsem přece, že taky zase potřebuju polepit svůj deník větama z novinových článků, Veru.

večer jsme si půlili čokoládové bonbony.
protože jsme měli od každého jen jeden a oba jsme chtěli ochutnat všechny.
tmavý karamel.
budeš mé město, já tvé předměstí.
a balili jsme na cestu pryč.
budu moct jezdit na penny, takže sup.