dívaly jsme se na film, zdobily při tom chlebíčky
oni hráli vedle tradičně deskovku
chodila jsem jim krást víno
a jeho úsměv
měla jsem ve vlasech třpytky
pak je tam nasypala i jim dvěma
a byly jsme třpytkový víly
svět byl správnej
zvláštnosti a zmatení
vlhké cigarety
a dětské šampáňo
měsíc byl obrovskej a všude kolem blikaly ohňostroje
chtělo se mi běhat
pořád
bylo vcelku teplo
byly asi dvě ráno
a on se mnou ochotně šel
vlastně jsme nejdřiv ani neběželi
jen jsme pořád šli a šli a mluvili
a otočili to tak na půli cesty do Rájce
"Hele támhle je strom. Ty ho sice nevidíš, ale to neni důležitý, já vim kterej myslim. Tam se otočíme jakoby nic a pujdeme zpátky, jo?"
vim že jsem běžela
a on se mnou
až zas někdy budu chtít ve dvě ráno v zimě běhat po venku jen ve svetru a šále, tak mě radši svažte
"Já vim, že je mi asi zima, ale necejtim to. Může bejt pak člověk nemocnej, když necejtí, že je mu kosa?"
potkali jsme uprostřed lesa na silnici nějaký dva lidi, vypadali, že jsou na tom podobně jako my
sranda
vrátili jsme se
světlo a teplo
zpívali jsme, hráli na kytaru
ležela jsem na dvou židlích se zavřenejma očima, zpívala a držela ho pod stolem za ruku
proč musí mít všechno následky?
já bych prostě jen chtěla zkoušet lidi držet za ruce, líbat, objímat..
jen tak, jaký by to bylo
aby to pak nemuselo mít následky, kdybych zjistila, že tohle nechci
ale tohle se mi líbilo, moc
stejnak skončim v pekle ale
káva, že ano
Žádné komentáře:
Okomentovat