kafe s vaječňákem
svěsím hlavu a čekám, až to černo před očima zmizí
usměju se na sebe do zrcadla
zase mam v očích tu jiskřičku
rudá na nehtech je vánoční
třpytky jsou vánoční
třpytky mi prostě zatraceně moc chyběj
posloucháme s mámou její nový cd a je to nebe
trocha normálnosti
těšim se na andělíčky ve sněhu
na víno v zavařovačce
("A... Billa kartičku máte?" ne ale občanku jo)
jak budu zas po několika dnech poslouchat svoji hudbu ve sluchátkách
svoboda, neskutečná svoboda
a hlavně zase Německo
jak se řekne Německy punč?
člověka to vždycky musí zlomit, aby se zase dokázal sebrat a zkusil žít dál
pořád mě udivuje, jak jsem doteď neviděla
měla jsem zavřený oči, nevšímala si lidí a ani o tom nevěděla
nebudu si nic nalhávat
že nad tim nepřemejšlim
co by kdyby
ale snažim se tentokrát nebejt slabá, zvládnout to
i kdyby deset dní, i kdyby čtrnáct
šla bych tančit
v nějakých Rozevlátých šatech, klidně
s navlněnýma vlasama
ale bosa
jak jsem si to v onen večer vysnila
dnešek je dobrej
"tohle jsi kreslila ty? to je vážně hezký."
nojo, ale k čemu mi to je na gymplu, žejo
Žádné komentáře:
Okomentovat