středa 6. prosince 2017

už šestý den nezáří nic♪

kdyby jen šestý..

nikdy neni jednoduchý pochopit, že už neni potřeba se stresovat
že teď už to bude ok
potřebuju něco, co to jasně oddělí
alkohol
hodně cigaret
obarvení vlasů
den někde jinde
spaní
něco

četla jsem o úsměvech
a pak potkala ženu
na všechny se usmívala
na všechny ty zamračený strhaný tváře
zima
usmívala se a tak jí to slušelo
neubránila jsem se a úsměv jí oplatila

přes náměstí běžel muž
přeběhl přechod
a běžel ulicí nahoru
jentak
ve vestě
v mikině
bez batohu
a já mu ten běh záviděla
protože když běžím, je všechno jiný
je to svoboda

šla jsem o hodině na záchod
nikde nikdo
ticho
liduprázdno
a já běžela chodbou jak nejrychlejc to šlo
kluzká podlaha a skoro nevytočení zatáčky do dveří mi připomnělo Německo

pršelo
všude kaluže
my běžely jako blázni
a skoro nevytočily zatáčku ke vchodovým dveřím

chci běžet ve větru a zastavit se až v Dánsku, nejlíp
ale před problémama se neutíká, což?

Žádné komentáře:

Okomentovat