vzpomněla jsem si, jak jsi s sebou jednou měl ten velkej balík karamelovejch sušenek
všichni jsme seděli u stolu, pili čaj a jedli ty sušenky

někdy mam pocit, že už snad ani nemá cenu s věcma bojovat
něco dělat
něco měnit
když to stejnak neumim

všechno je jiný
a divný
písničky jsou jiný, hlavně ve sluchátkách

ono to nějak pujde
strašně mi to připomíná ten pátek kdysi
pražský pátek
i kdybych měla 24/7 malovat
i kdybych měla mít pořád sluchátka v uších
i kdybych měla brečet uplně všude
i kdybych měla tejden prospat

přes den má člověk vždycky pocit, že je to v pohodě
a pak je večer a noc no

sedim na zemi, jim topinky se sýrem, maluju

je to lidský, sakra