neděle 12. listopadu 2017

co když ti zlí jsou vážně zlí?

minulost už stejně nezměnim
tak bych se chtěla naučit neřešit to
posunout se dál

vzpomněla jsem si na jeden den
byl to třídeňák
asi tři roky zpátky
nakreslila jsem hrozně hezkej obrázek dvou pomníčků
jentak
a měla z toho radost

páteční večer byl hezkej
líčení se všemožnejma barvama a poslouchání Zrní
taková éteričnost
a zase se vyplatilo nic od toho neočekávat

proč se před některýma lidma musíme chovat tak a před jinejma onak?
proč se nemůžeme chovat pořád stejně?

začalo mi nějaký sušenkový období
způsobil to ten chlápek ve filmu
z večírku si odnesl cukroví v krabičce
a já, protože jsem v listopadu nechtěla píct cukroví, upekla sušenky
z naprosto random věcí, podle citu
a třeba nejvíc podzim z toho cejtim
ve všem je teď skořice

taky jsem si řekla, že bych měla začít normálně jíst
naučit se to
kdysi to šlo, tak proč by to nešlo znovu?

taky takovej random nápad ohledně budoucnosti
kterej mi tak strašně zvednul náladu
uklidnění

začánají se mi vlnit vlasy
jsou delší

mam strach
všichni máme strach
ale zvládnem to

jsem nejistá
ale takových je nás taky hodně
důležitý je zaměřovat se na ty maličkosti
zkoumat věci
který nám přijdou špatný
který správný
a ono se to všechno nějak vybarví

dobře?

Žádné komentáře:

Okomentovat