protože každý můj pokus něco napsat skončí tím, že jen s perem v ruce zírám na čistou stránku deníku nebo s nehybnou rukou na klávesnici hypnotizuji prázdnou stránku ve wordu
a vlastně
spíš je to taková krize osobní.. osobnostní
jak by řekl Klus
ztracená sama v sobě
hrozně moc čtu
samý úžasný knížky
spoustu času trávím venku
malovala jsem
ale chtěla bych mít zase tu chuť a inspiraci, jako dřív
co se stalo?
strašlivě mě to táhne do Německa
až je to děsivý
ale upřímně, vždycky jsem měla k Německu zvlástní vztah
v dobrym smyslu
vezměte mě někdo do baru na jazz, prosím
upínám se na věci jako na pečení ovocného koláče v pátek večer
na víkend pryč, daleko
na další víkend pryč, ještě mnohem dál
na festival, protože chci tak moc mezi spoustu lidí
a tančit
poslední dobou si říkám, jak jsem mohla do teď žít a neznat tolik starý dobrý hudby
ano, byli tu lidi, kteří mě naučili poslouchat punk, rock..
ale nikdo se starou hudbou
až teď..
asi si zase potřebuju najít nějakou novou závislost, což
Žádné komentáře:
Okomentovat