"ty chceš odjet na rok?"
momentálně?
napořád.
neměl by člověk bejt tam, kde je šťastnej?
s tim, s kym je šťastnej?
copak to takhle jde dál?
nevím, já dneska nějak nevím
objevila jsem zapomenutý deník z loňského podzimu
naprosto mě udivuje, jak jsou tam některý dny popsaný
dny, na který já mam teď dosti pěkný vzpomínky, jsem tehdy vnímala hrozně černě
bylo mi ze všeho na nic, z toho, že nejim, že jsem se ulila z bicheche a šla na veganskou ovesnou kaši k snídani, že jsem někam pořád "padala", stereotyp...
jo, to období bylo sakra depresivní, ale byly tam i hezký dny
takhle zpětně
mrzí mě, že tehdy jsem to tak nevnímala
mam pocit, že jsem se zase ztratila ve svym životě a nevim jak pokračovat
každopádně
přestat odkopávat lidi
přestat se doprošovat
a zase se začít prát
jela bych do Německa
znova...
byla jsem běhat a cvičila jógu a uvařila dýňovou polívku
jo, bylo mi líp
ale stejně je tu najednou nějak prázdno
zahrádková dýně
už chci asi podzim
norské svetry a šály
běhavá
Žádné komentáře:
Okomentovat