tohle se mi sakra líbí
seděla jsem tak na nádraží, jedla chleba s nutelou, četla dopisy, slzy na krajíčku, úsměv na tváři
"I love your way of walking.."
to je prostě děsně kjůt od kluka, má to význam
(všechno má význam)
"... not to feel small again."
ono je neskutečný, jak stačí jen čtrnáct dní a lidi vás dokážou poznat
tak moc
některý zas naopak vidět podruhý a užít si to ještě mnohem víc, než předtím
objímání
miluju němčinu a jsem tak odhodlaná
nikdy by mě nenapadlo, že se s někým budu bavit o tom, jak si mezi lidma připadám, zjednodušeně
natož že to bude anglicky
ale do háje, to byl tak krásnej rozhovor
šly jsme polema na vlak, zapadalo slunce
trhaly jsme kytky a mluvily
a ona byla snad první člověk, kterej to všechno chápal, naprosto věděla, co říct
koupily jsme si na benzínce citronový pivo a vydaly se na noční cestu vlakem do Ollendorfu
umřela bych pro tyhle noci
vydaly jsme se na víkend pryč
pryč od všech těch lidí
k lidem, který známe a milujem
spaly jsme spolu v tom nejkrásnějšim pokoji vůbec
tolik umění, který jsme si zamilovaly
jela jsem na tři dny pryč jen s plátěnou taškou a cejtila se děsně umělecky
cestovaly jsme "domů" s naší mátou
a do Ollendorfu s citronovým pivem :3
nejkrásnější pokoj
vracely jsme se celý posmutnělý v neděli večer zase zpátky na hrad
trhaly květiny
hledaly zralý jablka
položila mi na hlavu překrásnej věneček, já jí dala kousnout ze svého jablka
bylo nám líp
a po víkendu v Ollendorfu jsme se vrátily do mlhy
(krásné mlhy)
přišla pro mě do pokoje
významně se na mě podívala
pousmála jsem se a kývla hlavou
"Yop, I am gonna play.."
vyšly jsme ze dveří
poskakovala jsem
ona popoběhla
a najednou jsme běžely
běžely jsme tak rychle a strašlivě šťastně jsme se smály
doběhly jsme T.
a on se k nám přidal
já byla tak šťastná
běhání
úsměvy
a umím hrát volejbal
nějak se všeobecně usoudilo, že já jsem ten umělec
a tak jsem dostala na starost tu nejvíc práci
(když pršelo)
malovala jsem na dřevěný desky vlajky
preciznost, bylo to krásný
sedět na půdě Schafstalle mezi těma všema barvama, poslouchat hudbu, déšť a malovat
byly tam snad všechny barvy světa
od barev na podlahu a okna, přes lak na auto, až po barvy na kosmický lodě, řekla bych
a pak jsem si ve volných chvílích začala malovat něco svého
přijela jsem domů s tím, že už se, zatraceně, nikdy nechci cítit malá
takhle by svět fungovat neměl
mam právo být šťastná
a ne se pořád cíti zbytečná, nechtěná, nepotřebná, využívaná
to není fér
ona mě tolik podržela, protože ten pocit znala
ač na to nevypadala
chci být šťastná, mám na to právo
pekly jsme na coffee break koláč
a já upekla jeden speciální malej pro ni
cute
natrhala jsem si květiny na čaj
nejvíc cute narozeninovej dárek
nejvíc krásný dopisy
a ozdobená obálka :3
na zpáteční cestě
kempení ve vlaku na zemi
ale s kakaem :3
protože jsem vždycky chtěla zkusit mátovou čokoládu
a protože uměleckost
nejvíc krásná nedokonalá květina jako památka na malování
a líbí se mi, jak v Německu a v Rakousku prodávají barevný vajíčka
jsou veganský žejo
protože jako snášela by snad smutná a týraná slepice barevný veselý vejce?
to si fakt nemyslim
Žádné komentáře:
Okomentovat