a když už jsem si s ostříhanejma vlasama připadala jako Hannah Baker, musela jsem toho využít, ne?
sedla jsem si k zrcátku, že se dnes po dlouhé době nalíčím a budu hezká
a vážně to stálo za to
už když jsem z dálky slyšela hudbu, objevil se mi na rtech úsměv
nejdřív jsem jen seděla na trávě mezi ostatními a pozorovala lidi
a pak to začalo
on si tam prostě napochodoval na podium
černý džíny, šedej svetr, vysokej, hubenej, bos a s flétnou v ruce
umřela jsem
hudebníci, který to takhle moc prožívaj, jsou život
takže jsem tančila a bylo to všechno naprosto boží
všichni jsme tančili
jsem tak happy, že jsem tam šla
tolik míru
všude je mír
čekala jsem pak na odvoz
seděla jsem na silnici s pepřákem v ruce a usmívala se jako totální blázen
a poslouchala jsem nahlas jejich písničky
tenhle život mam ráda
Ahoj, nikde jinde Ti nešlo napsat (fb jsem nestalkoval :D), takže tady.
OdpovědětVymazatMáš fakt super blog... Jednoduchej design, písmo, ale hlavně to PSANÍ. Skvělý. :D
Pročítal jsem si to místo psaní slohu a fakt mě to zaujalo. Líbí se mi, jak to udržuješ aktivní, protože na tom já u většiny věcí pohořím...
Těším se na další články! :)
Ah, tak děkuju :)
OdpovědětVymazat