středa 24. května 2017

motýlí hra, při níž se tančí valčík

slepák
já jen vim, že kdyby se to teď stalo mně, tak bych byla v háji a děsně se bála, protože moje psychika je...
on to zvládne

řekla mi, že za tyhle výkyvy nálad klidně možná může moje stravování
nevím, asi..
vim ale, že tak strašně nechci řešit jídlo, že bych stejně nejradši nejedla a..

no hlavně taky vim, že bych neměla psát, když se sypu..
skvělý

ne ale vážně, proč se to s těma náladama pořád ještě děje?
jasně, je to mnohem lepší, než dřív, ale..

on si přeje X-box za šest tisíc
já bych chtěla jen hezký pastelky a přemýšlím, jestli stopade neni moc..
jsem čim dál víc po mámě

pálili smrtku
a vesele se smáli

mohla bych chodit bosa?
jako ta žena, kterou jsem potkala u avokád?
obdivuju tyhle lidi, oni to zvládli
a já to zvládnu taky

protože si udělám řidičák
naučim se všechny ty starý písničky vybrnkávat na kytaru
a budu v Německu cvičit jógu
a chodit bosa
tančit na Zrní

terapie kresbou
hlavou se mi honí nespočet obrazů, překypují zářivými barvami
sedím u stolu, poslouchám Jantarovou zemi a snažím se přenést alespoň některé obrazy z hlavy na papír
a mam chuť si dát kafe a probdít noc

tyhle nevyřešený věci mě neskutečně ubíjej
udělej s tím už něco, cokoli
ale takhle to nejde
nechci už tuhle nenávist

chtěla bych jen objetí a trochu pomoct
nebo aspoň jedno odpoledne v parku strávené cvičením jógy
připadám si trochu zoufale


praskliny v cestách


Žádné komentáře:

Okomentovat