středa 2. března 2016

Mlč už

"Ahoj"
"Čau"
čichne mi k vlasům
"Ty jsi zase kouřila?"
"Hmm"
"Přestaň s tim, je to hnusný"
"Nech mě bejt"
Některý věci mi prostě vytýkat nebudou
Pořezala mi bříška prstů
Můj otec není můj otec
Já ho neznám
Možná spíš nechci znát
Přestěhuju se do malýho bytu blízko botanický zahrady se svojí holkou, protože nevidim jedinej důvod, proč žít s chlapem.. Možná jsem nedůvěřivá.. Možná jsem lesba.. A možná to prostě jen nechci vědět..
Tak naivní a pesimistickej pohled na svět
Ta včela za nic nemohla, proč bych jí měla řezat křídla?
Řeže mně snad někdo ruce?
Psychiatr vám recept na štěstí nepředepíše, takže jen dál sedíte na okně, zíráte do tmy.. A klepete kosu..
Už ani ty cigára nejsou co bývaly..
Moje hlava je nebere
Moje rty jsou sladké
Duše temná
Bříška prstů zkrvavená
A nohy neexistují
Padám a nikdo mě netahá ven
Zase
Možná vytáhnout nechci
Možná to chci zase schytat se vším všudy
Abych pak konečně pochopila, že jediný řešení je utýct
To je kec, nikdy se z toho neponaučím.. Nikdy nic nepochopím..
A vždycky skočím znova
Sama
Vždycky sama
Chce se mi brečet
Další kec, vždyť brečim
Vyznám někomu lásku a pak uteču tak daleko, jak jen to pujde.. Tam postavim tu botanickou a koupim malej byt, kde budu bydlet sama, protože moje holka nebude moje holka..
Ale stejně to udělám
Už jen pro ta světla
Víš?

Žádné komentáře:

Okomentovat