úterý 16. února 2016

Vanilkoví andělé

Originál mě nebere, ale tohle je absolutně geniální ♥♪
Neumim kouřit
Připadám si jako děsnej rebel, když večer kouřím na okně
A pak slezu a skoro se pozvracím
A motá se mi hlava
Tak proč to pořád dokola zkouším?
Protože lidi jsou naivní a věří, že příště už to bude lepší..
Žádnej den nebude jinej.. A žádnej den nebude lepší..
Přála bych si, aby nastal den, kdy se naučím kouřit (a ne jen správně odklepávat popel) a v tu chvíli mi dojde, že mi to nechutná a přestanu si těmi občasnými, avšak stále častějšími, cigaretami ničit zdraví..
I přes to, že si takhle připadám jako velká holka..
A i přes to, že mi to voní..
A i přes to, že mi to chutná..
Vydechuji do tmy vanilkový kouř a představuji si, že každý výdech je můj malý osobní vanilkový anděl..
"Udělej to znova.."
"Co?" 
"Odklepni to.."
       .....
"Mně to takhle nikdy nešlo, ty to děláš správně.."
A já do teď žila v domnění, že to dělám blbě já..


Žádné komentáře:

Okomentovat